Trocha neurobiologie
Kofein je stimulant hlavního nervového systému. Udržuje člověka vzhůru díky své schopnosti blokovat molekuly navozující pocit spánku - adenosin.
Naše tělo potřebuje konstantní přísun energie, které se mu dostává díky rozkládání molekuly ATP. Ta při rozkladu uvolňuje adenosin.
Neurony v našem mozku mají receptory, ke kterým se molekula adenosinu dokáže dokonale navázat. Jakmile se molekula naváže, spustí se biochemická reakce, která zpomaluje uvolňování důležitých neurotransmiterů - proto se pak člověk cítí ospalý nebo “jako ve smole”.
Kofein, přítomný v kávě, je naopak tzv. antagonista adenosinových receptorů. Dokáže se také navázat k adenosinovým receptorům, a blokuje tak přístup “pravého” adenosinu, který běžně spouští pocit ospalosti.
Kofein a adenosin mají podobnou molekulární strukturu, avšak kofein má tu výhodu, že po navázání se do adenosinového receptoru nespustí reakci ospalosti. Ve zkratce - adenosin uspává neurony, kdežto kofein blokuje tyto “uspávače”, a tak stimuluje mozek.
V některých neuronech jsou adenosinové receptory vázané k dalším důležitým receptorům - zejména těm dopaminovým. Když se adenosin naváže k tomuto receptoru, zpomalí se i vázání dopaminu.
Dopamin je hlavní neurotransmiter zodpovědný za soustředěnou pozornost a “pocit odměny”. Uvolňuje se při dívání se na seriály, úspěšném dokončení obtížného projektu a nebo jiných stimulujících činnostech. Uvolňuje se hlavně při očekávání odměny a při objevení něčeho nového a zajímavého - je hlavním aktérem při závislostech na drogách.
Příkladem z běžného života je např. Instagram nebo Facebook, kdy je při skrolování vytvořeno očekávání něčeho zajímavého a nového. Samotné očekávání již uvolňuje dopamin a dělá tak činnost prohlížení feedu stimulující a snadno návykovou.
Problém nastává při přehánění stimulujících činností. Mozek se adaptuje na zvýšený přísun dopaminu a vyžaduje ho stále více.
Běžné fádní činnosti, jako učení se na zkoušku, práce na nezajímavém projektu nebo vyplňování daňového přiznání jsou pak téměř nemožné na splnění, jelikož nejsou pro mysl dostatečně stimulující. Nastává pak prokrastinace, kdy si mozek sám najde cokoliv stimulujícího.
Proto je káva tak skvělým nástrojem pro dočasné zvýšení produktivity, jelikož podporuje vázání dopaminu na dopaminové receptory. I běžně nudná činnost je pak o něco více stimulující.
Pokud se káva použije jednou za čas, její účinky jsou extrémně silné. Při opakovaném použití se však mozek adaptuje na zvýšený dopamin (a kofein) a vzniká tak tolerance (mozek zvýší počet receptorů).
Alternativní pohled
Pokud na moment zamíříme do čínské medicíny, káva je zde klasifikována jako “hořké, pálivé a teplé léčivo uvolňující povrch”.
Léčiva uvolňující povrch jsou v zásadě diaforetika, potopudné prostředky. Působí tak, že přeměňují jin neboli esenci ledvin či, která je uvolněna a proudí vzhůru ven z organismu. Když tato či energie postupuje různými energetickými vrstvami z těla ven, zaplavuje orgány v těchto vrstvách jangovou či, takže člověk má pocit zvýšené energie.
Navíc tato či procházející tělem vzhůru a ven stimuluje proudění veškeré tělesné či, uvolňuje zablokovanou či a spolu s ní aktivuje krev a tělní tekutiny.
Jak je to s tou závislostí?
Káva zvyšuje spalování tuku, urychluje peristaltiku a je močopudná, zvyšuje tak dehydrataci těla.Mozek, který je ze 60% tvořen tukem, však pro svoji činnost potřebuje jak tuk, tak vodu.
Káva je tak při dlouhodobém používání nejen kontraproduktivní, ale také na ní vzniká závislost. Závislosti se však dá během pár dnů zbavit, škála symptomů při odvykání je od bolesti hlavy k pocitu chřipky.
Optimální množství kofeinu pro blokování adenosinu je pak 1 mg kofeinu na 1 kg tělesné váhy - 80 kg člověku tak stačí 10 g zrnkové kávy, což je jedno až dvě espressa (běžné espresso je ze 7g zrn = 64-70 mg kofeinu). Jakékoliv větší množství kofeinu nepřidává další výhody pro kognitivní schopnosti, naopak je maskuje.
Podle nové studie je však prospěšná i zdánlivá nadmíra kofeinu, a to pro srdce. Výzkumníci došli k závěru, že 4 šálky denně jsou optimální pro zlepšení funkce srdce a cév. Kofein totiž mobilizuje protein p27 do mitochondriálních buněk, které opravují a ochraňují srdeční buňky. Studie byla provedena na obézních a pre-diabetických myších.
Jednou z látek pro omezení negativních účinků kávy je L-theanin (výtažek ze zeleného čaje), o kterém si povíme v jednom z dalších článků ze seriálu o produktivitě.
Prozatím udržte svoji závislost na kávě na uzdě a pro maximální zážitek a užitek ji raději pijte střídměji a v situacích, které to maximálně vyžadují.
Jan Jileček