Ukažte svojí sílu hledáním řešení, nikoli slabost použitím fráze „omlouvám se“.
„Omlouvám se, že vás obtěžuji.“
„Dobrý den, omlouvám se, že jdu pozdě.“
„Omlouvám se!!!“
Není divu, že se lidé stále omlouvají. Fráze „omlouvám se“ je jedna z prvních, kterou se jako malé děti naučíme. S tím jak dospíváme a procházíme jinými situacemi než rozbitou hračkou nebo rozlitou sklenicí vody, toto slovní spojení používáme pak snad ještě častěji. A to ať v pracovním nebo studijním prostředí.
V dnešní době jsou veškeří lídři vedeni k tomu, aby byli citliví, empatičtí a soustředili se na pocity ostatních. Všechny tyto atributy vystihují kvalitního lídra. Pokud máte takové lidi okolo sebe, nebojte se obrátit podobné, ne vždy příjemné situace, ve váš prospěch. Ve vašem největším zájmu by mělo být se za chybu neomlouvat, ale pokusit se ji napravit.
Na prázdnou frázi „omlouvám se“ začíná být alergických stále více a více lidí. Tím, že slovní spojení použijete v situacích, kdy to není tak úplně nutné, podkopáváte svou vlastní důvěru ať už před kolegy, ostatními studenty, kantorem nebo před samotným šéfem. Není to jen o samotném neverbálním projevu. Slova „omlouvám se“ často doprovázejí i verbální projevy, které si možná tak úplně neuvědomujeme. Sklopené oči, stažená ramena, pasivní postoj. To vše ovlivňuje, jak vás vnímá vaše okolí a přitom k takové panice není jediný důvod.
Proč byste měli sami sebe srážet k zemi? Ukážeme si 4 časté situace, kdy můžete převzít zodpovědnost do vlastních rukou. Podniknout takové kroky, díky kterým se nebudete muset před nikým schovávat.
Když chcete pozornost
Hodně lidí se omlouvá ještě před tím, než vůbec svou myšlenku řeknou. Nejčastěji pokud doplňujeme nebo máme v plánu přihodit další bod k projednání:
„Omlouvám se, ale můžu k tomu ještě něco dodat?“ nebo pokud někomu odpovídáte na dotaz:
„Omluvte mě, ale chtěl bych se ještě vyjádřit k tomu, co říkal Martin.“ Za co se v takové situaci omlouváme? A je vůbec zapotřebí omlouvat se za to, že máme vlastní názor nebo myšlenku? Od toho přeci na té schůzce nebo přednášce jsme.
Může se vám to stát i naopak, pokud jste právě vy ten, kdo je přerušen. Proč se zpátky ke slovu vracíme větou:
„Omlouvám se, ale já ještě neskončil.“ Získat si určitou pozornost v kolektivu je velmi náročná disciplína, ale omlouvání může na vaše spolupracovníky a šéfy působit váhavě. Do budoucna se akorát okrádáte o čas, který vám při vašem projevu kolektiv věnuje. Zapomeňte tedy na vaši omluvu a zkuste jít rovnou k věci.
Zajímavé je zaměřit se i na maličkosti. Například na hlasovém záznamníku v telefonu, automatické odpovědi pokud nemůžete přijmout hovor nebo na tzv. „out of mail“ odpovědích.
„Omlouvám se, momentálně nemůžu váš hovor přijmout. Prosím zanechte mi zprávu.“ Není důvod se přece omlouvat za to, že se právě věnujete něčemu jinému. Proč se stydět za to, že máte lepší věci na práci, než sedět u telefonu nebo mailu a čekat jestli náhodou nezazvoní. Přece taková zpráva:
„Právě makám na něčem zajímavém, ozvu se hned, jak to bude možné.“ Zní mnohem zajímavěji, lákavěji a sebevědoměji. Nebojte se být v těchto případech kreativní.
Když si nejste jisti sami sebou
Ať už vědomě či nevědomě, tento typ automatické omluvy vyjadřuje pocit, že jste nenaplnili očekávání ostatních nebo jste nějakým způsobem selhali. Omluva osoby, která přijde pozdě na schůzku a ještě zadýchaná ze schodů jen vyhrkne:
„Omlouvám se, jdu pozdě,“ může být sice zamýšlena dobře, ale sdílení této myšlenky může přinášet negativní až rušivé poselství.
Záměr jste měli určitě dobrý, chcete uznat, že vaši spolupracovníci na vás čekali, nicméně i to lze zvládnout s jistou grácií, než si okamžitě začít sypat popel na hlavu. Opětovně lze poměrně jednoduše obrátit situaci ve váš prospěch:
„Děkuji, že jste na mě počkali, nezdržím vás déle, než jsme původně plánovali. Pojďme se do toho pustit.“
Stejně tak pokud například přetahujete čas, který jste měli vyhrazený na vaši prezentaci. Neříkejte:
„Omlouvám se, už mi zbývají pouze tři slajdy.“ Pokud cítíte, že je váš čas opravdu naplněn, zkraťte svoji prezentaci. Není od věci být na takovou situaci nachystán už dopředu. Podle zlatého pravidla nejdůležitější nejdříve, si připravte prezentaci tak, aby se případný závěr dal opravdu stručně zkrátit. Často je takový krok lepší, než se omlouvat za to, že všechny zdržíte na prezentaci déle.
Každý naráží na okamžiky, kdy se cítí zranitelně a chce požádat o jistý způsob odpuštění. Ať už pokud přijdete pozdě, nebo pokud se vám něco nepovede. Na slovní spojení „omlouvám se“ v drtivé většině případů dostane odpověď jako:
„To je v pořádku.“ nebo
„Nic se neděje.“ Kam nás taková odpověď ale skutečně posouvá? Pojďte rovnou k věci!
Když jste nositelem špatné zprávy
Možná budete cítit potřebu, omluvit se těšně před tím, než přinesete špatnou zprávu. V tomto případě se ale může stát, že tím ještě více zesílíte negativní prožitek ostatních a možná ještě hůře - omluva spolkne veškerý prostor pro empatii, kterou se snažíte situaci zmírnit.
Například v prohlášení:
„Omlouvám se, že vám to říkám, ale našemu zákazníkovi se nelíbí naše nová vylepšení.“ Samotný obsah zprávy absolutně přebíjí úvodní omluvný akt. Tak proč ho používat? Žádná omluva nemůže skutečně kompenzovat špatné zprávy. Místo toho přeskočte rovnou k hledání cest, jak daný problém vyřešit. Není zapotřebí po uvedení špatné zprávy v tichosti čekat na reakce ostatních. Ukažte proaktivní přístup. Jakékoliv informace, nápady, myšlenky jsou mnohem důležitější, než verbální projevy toho, jak vás nastalá situace mrzí.
Když jste udělali chybu
Nebojte. Stává se to opravdu všem. Udělali jste chybu, která jasně vyžaduje omluvu. V těchto situacích ale přichází vaše chvíle. Vezměte odpovědnost do vlastních rukou! Přijít pouze s omluvou nemusí být vždycky nejlepší cesta, jak to udělat.
Stane se, že například nebudete schopni odevzdat projekt v deadlinu, který jste si sami stanovili. Prostě vám to trvá déle, než jste čekali. Měli byste tedy svému nadřízenému nebo profesorovi říct větu:
„Omlouvám se, ale nebudu vám schopný projekt odevzdat ve středu, jak jsme se původně domluvili?“ Možná ne. Určitě je vaší povinností vysvětlit, že nebudete schopni splnit váš závazek, ale nenechte si ujít příležitost, předat tuto zprávu co nejvíce pozitivně:
„Uvědomuji si, že jsme byli domluveni na odevzdání projektu na středu, ale čekám na velmi zajímavá data, která nebudou k dispozici dříve než v pátek. Myslím si, že jsou pro projekt velmi důležitá, a rád bych je do něho zahrnul. Mým cílem je dokončit projekt do konce týdne. Mohli bychom se takhle domluvit?“ Taková odpověď působí nejen proaktivně, ale i zodpovědně.
Ve všech těchto situacích je vždy lepší pokusit se s druhou stranou komunikovat, než se jen omlouvat. Neshazujte sami sebe. Ukažte dostatečnou míru empatie a emoční inteligence hledáním řešení, nikoli omluv.
Přidej se k Jobfairákům!
S námi získáš fér přehled a zazelenáš se.
✔ Tipy pro seberozvoj ✔ Nabídky spolupráce ✔ Firmy s budoucností