HomeMagazín Když se plní „australský sen”... [rozhovor]

Když se plní „australský sen”... [rozhovor]

| 01.08.2018 | Štěpán Pírek | Jobfairs.eu
„Když jsem odcestovala do Austrálie, bylo mi 19 a měla jsem strach, že mi uteče budoucnost, prošvihnu vysokou a celé to bude nějak špatně.“ Ne vždycky jde v životě všechno podle plánu, takže je důležité se z toho nesesypat a vybrat si jinou cestu po které se vydat. Své o tom ví i Domča. Přečtěte si rozhovor o tom jak se rozhodla místo vysoké školy zvolit jinou cestu, která jí otevřela svět.
V nedávné době jsme Vám přinesli článek o tom, co dělat, když se nedostanete na vysokou školu. S tím souvisí i příběh Domči. Ta se rozhodla místo klasického modelu, tedy jít na vysokou hned po střední, zvolit alternativu v podobě zahraničního jazykového pobytu v Austrálii. Že svého rozhodnutí nelituje se můžete přesvědčit v rozhovoru.

Ahoj, můžeš nám říct ve zkratce něco o sobě?

Jmenuji se Dominika, je mi 20 let a v Česku jsem vystudovala sportovní střední školu. Závodně plavu už 16 let a udělalo to ze mě člověka, který je cílevědomý a snaží se plnit své sny. Miluji cestování a mojí vášní je potkávat nové lidi z různých koutů světa a objevovat jejich kulturu. To, co je pro ně typické a pro nás ne. Nebojím s vyzkoušet nové věci.

Jak ses dostala k cestě do Austrálie?

Po střední škole jsem pátrala po různých variantách co dělat dál a jazyková škola v Austrálii pro mě byla jednou z alternativ vysoké školy. Díky mým rodičů, kteří mě ve všem velmi podporují, jsem nakonec zvolila tuhle variantu. Tedy odjet na rok do Brisbane a chodit na mezinárodní jazykovou školu.

Je to poprvé, co jsi takhle daleko od domova?

Není to poprvé, když budeme počítat, že jsem v Austrálii už loňský rok měsíc strávila. Pokud to počítat nebudeme, protože to byla kratší doba, tak je to poprvé, co jsem na tak dlouhou dobu takhle daleko od domova. 

Proč právě Austrálie?

Austrálie, to byl odmala, kdy jsem zjistila, že existují i jiné země než jen naše malé Česko, můj sen. Vždycky mě lákalo Austrálii navštívit. Dalším důvodem bylo to, že pokud nebudeme počítat USA, tak má Austrálie asi nejlepší plavce na světě. Když jsem ještě snila o olympiádě, tak jsem chtěla do Austrálie přijet trénovat a zjistit, jak jejich systém tréninku funguje. Taky se mi na ní líbí, že je od ostatních destinací oddělená a má kolem sebe jen vodu a je to tady taková divočina s mrakodrapy na okraji.

Nelákala tě jiná destinace, jako například USA nebo Velká Británie?

Už na střední škole jsem navštívila Velkou Británii. To byl vlastně impulz k tomu, abych si uvědomila, že mě baví pocit toho vyjet studovat jazyk do zahraničí. Velká Británie je krásná. Zamilovala jsem se do ní a rozhodně se tam chci ještě několikrát podívat. Co se týče Ameriky, tak je rozhodně další z destinací, kterou bych jednou chtěla navštívit.

Jsi v kontaktu s lidmi, kteří právě třeba směr Amerika nebo Velká Británie zvolili? Jen tak pro porovnání..

Poslední dobou okolo mě hodně lidí říkalo, jak je Amerika skvělá a že si tam prožili „americký sen”. Já ale měla pořád v hlavně ten svůj „australský sen”. Prostě moje číslo jedna. Místo, kde jsem se hned po příjezdu cítila jako doma, přestože jsem ještě nikoho neznala. Prostě takový druhý domov.

Jaké byly první dny po příletu?

Upřímně, první dny po přílety vlastně i první měsíc byl brutálně těžký. Člověk si uvědomí, že sen se stal realitou a je tady najednou na strašně dlouhou dobu. Snažila jsem se připustit si to už doma, ale člověku to „docvakne” až v den, kdy přistane a uvědomí si „fakt je to tady, teď jsem rok sama, 16 000 km od domova”. První měsíc jsem v sobě měla jakousi úzkost. I když ve škole všechno fungovalo, našla jsem si kamarády a vše nové jsem si užívala. Přesto jsem byla trošku „homesick” - chyběla mi rodina a přátelé. Říkala jsem si, že je sice super, že jsem v Austrálii, ale nebyla jsem si jistá, jestli jsem udělala dobře. Napadlo mě také, jestli touhle cestou něco neztratím, ale praví přátelé a rodina zůstanou vždycky, ať už jsi pryč na rok, pět nebo navždy. Po čase jsem se s tím nějak srovnala a už to bylo o poznání lepší.

Co se ti na studijním programu líbí? Něco, co bys zavedla i u nás?

Je těžké říct, co bych zavedla u nás. Teď tady studuji na anglické mezinárodní škole. Je to něco úplně jiného než školní systém u nás. Co se mi ale tady líbí, je fakt, že neustále mluvíme a mluvíme a mluvíme. Máme nejrůznější vystoupení a prezentace před spolužáky a trénujeme nejen angličtinu, ale i komunikační schopnosti a mluvenou řeč. Dodává to sebevědomí, když jde do tuhého. V Česku se mi zdá, že na mluvené slovo se neklade takový důraz. Mluvením do sebe člověk angličtinu vyloženě nasaje. Všechno je tady založené více na principu improvizace. Člověk se nemusí nic učit nazpaměť. Rozhodně to posílilo moje sebevědomí, co se mluvení s cizími lidmi týče.
 

Líbí se mi tady ...


Co se ještě Dominice v Austrálii líbí, čemu se kromě školy věnuje a další zajímavé, ale i užitečné informace se dozvíte v druhé části rozhovoru. Již brzy v našem magazínu!


 
Jobfairs.eu logo

Jobfairs.eu

7 zaměstnanců 1 nabídka práce

Získej skvělou práci díky pestré praxi!

 
Zdroj: rozhovor autora s Dominikou Dolníčkovou, fotky z vlastních zdrojů Dominiky

Autor článku

Štěpán Pírek

Jsem student navazujícího studia na Masarykově univerzitě v Brně. Hlavním koníčkem je sport všeobecně, zejména pak kolektivní sporty všeho druhu. Stejně tak při práci se nebojím společných skupinových projektů. Ve volném čase se věnuji natáčení videí pomocí dronu, proto mě baví sledovat nejnovější trendy v této oblasti. Aby bylo ovšem co natáčet, je potřeba objevovat krásná místa, takže bez nástrah cestování se to neobejde.

Podobné články v magazínu

Jak musí vysoké školy bojovat o své studenty?

13.12.2018 |

Svět vysokoškolského vzdělávání se zcela zásadně... Více zde

Studuješ? Připoj se k WiFi zdarma po celém světě!

10.10.2018 |

Možná si občas lámete hlava, kolik vás bude stát... Více zde

Život v Austrálii podruhé... [rozhovor 2/2]

08.08.2018 |

Pokračování zajímavého rozhovoru se studentkou... Více zde

Registrovaný uživatel se dozví o každém novém článku. Zaregistrujte se