Mnozí z nás se s tím již setkali. Ucházíte se o novou práci, projdete několika koly pohovorů a těsně před cílem stojíte před důležitým rozhodnutím. Jaký bude váš plat? O kolik si říct? A nemůžete si tímto konkrétním číslem uškodit?
V červnu vrcholí období státnic a ze studentů se stávají absolventi, kteří si na trhu práce hledají nové zaměstnání. Někteří z nich mají za sebou již pár brigád, praxí či dokonce práci na poloviční úvazek. Brigáda při studiu je většinou v oboru, jímž se student v budoucnu zabývat nechce, a vnímá ji pouze jako prostředek k získání výdělku navíc.
.jpg)
Zaměstnání a brigády, dvě různé situace
Zaměstnání na plný úvazek představuje přeci jen trochu něco jiného. Pečlivě si vybíráme, o jakou pozici se budeme ucházet. Chceme pracovat v oboru, realizovat své sny, dělat práci, která by nás bavila, a být v ní dobří. Trh práce je však neúprosný a po dlouhém, beznadějném hledání chceme už jen nějaký job, jenž nás uživí, a my se nebudeme muset vrátit domů k rodičům. Poznali jsme to, až na prince Williama, všichni.
Posuňme se ale dále v čase. Představte si, že jste našli práci snů, poslali jste do firmy životopis, pozvali vás na první kolo, na druhé kolo a nyní přichází okamžik, kdy byste se mohli stát potenciálním zaměstnancem této firmy. Vše běží jako po drátkách. "A jaký si představujete nástupní plat?" Zde funguje jiná psychologie než při určování platu na brigádě. O toto místo vám opravdu jde a nechcete riskovat, že by špatně zvolená suma mohla ohrozit vaše další působení na dané pozici.
Přidej se k Jobfairákům!
S námi získáš fér přehled a zazelenáš se.
✔ Tipy pro seberozvoj ✔ Nabídky spolupráce ✔ Firmy s budoucností
Říct si méně nebo více?
Při rozhodování se v hlavě mísí několik faktorů: Každý z nás má měsíčně nějaké fixní výdaje a nemůže si říct o mzdu, která by mu nepokryla ani výdaje. Nikdo z nás se nechce podceňovat, známe své kvality a za správně odvedenou práci chceme adekvátní plat. Mimo tyto subjektivní faktory existují také tabulky a přehledy průměrných platů na vybranou pozici v určitém regionu. Ty nám poslouží jako odrazový můstek.
Na internetu naleznete mnoho serverů, jenž vám ukáží průměrnou mzdu. Mně se jako nejlepší jeví ISPV (Informační server o průměrném výdělku,
http://www.ispv.cz/). Hlavně proto, že se zakládá na seriózním statistickém šetření prováděným přímo ČSÚ. Najdete zde mnoho užitečných informací, které vám pomohou zorientovat se v průměrných platech. Například se dozvíme, že průměrná hrubá měsíční mzda personálního referenta v Jihomoravském kraji za rok 2012 činí 24.452,- Kč (zkoumáno na vzorku 400 osob). Ucházíme-li se o pozici personalisty, jistě nám toto číslo pomůže.
.jpg)
Buďte ochotní vyjednávat
Dále není moudré říkat konkrétní číslo, ale spíše finanční rozmezí, v němž jste ochotni práci vykonávat. "Svůj nástupní plat personalisty bych si představovala v rozmezí 21.000,- až 25.000,- Kč." Své rozhodnutí můžete navíc doplnit slovy, že o zmíněné částce můžete společně diskutovat. Dáváte tím zaměstnavateli jasný impuls, že jste naklonění vyjednávat. Případně můžete zmínit číslo lehce nižší s tím, že po třech měsících byste chtěli plat zvýšit.
Při vyjednávání o platu se dostáváme na tenký led a někdy záleží spíš na štěstí a vzájemné shodě, než na naučených frázích. Jeden konkrétní příklad na závěr: Má blízká kamarádka se ucházela o místo bankovního poradce. Úspěšně prošla všemi koly a při debatě o platu si řekla o určitou sumu. Nastoupila do banky a po několika měsících se bavila s kolegyní, jež vykonávala naprosto stejnou práci jako ona. Přišla řeč na platové ohodnocení a má kamarádka zjistila, že dostává o několik tisíc měsíčně méně než její kolegyně. A to jenom proto, že si u pohovoru řekla nižší částku. Stejná firma, stejná pozice, stejné kompetence, ale jiný plat.