Povinnosti absolventa po ukončení školy: Na co nezapomenout a co je dobré vědět?

Ukončením vysoké školy se některých povinností zbavíte, jiné vám nastanou. Především jde o placení sociálního a zdravotního pojištění. Kdy vzniká povinnost je platit? V jakých případech za vás platí stát a kdy vy sami? Kam a kdy se hlásit? Zjistíte v následujícím přehledu a vyhnete se tak problémům, penále a dluhům.

Absolvujete-li školu, může nastat několik možností: buď rovnou nastoupíte do práce, nebo začnete podnikat, anebo se rozhodnete užít si poslední prázdniny – v tom případě se přihlásíte na úřad práce, což můžete a nemusíte. 

Zdravotní pojištění – do kdy za vás platí stát

Jste-li student střední, vyšší odborné nebo vysoké školy a ještě vám nebylo 26 let, je na vás pohlíženo jako na nezaopatřené dítě. Tehdy za vás zdravotní pojištění platí stát. Přecházíte-li ze střední školy ihned na vysokou nebo z bakalářského na navazující studium, můžete být rovněž v klidu, i v tomto období máte zdravotní pojištění zaplaceno státem. Jiná je situace u absolventů, které další studium nečeká. Ti mají omezenou dobu hájení lišící se podle ukončeného typu studia.

Po ukončení vysoké školy trvá doba hájení pouze měsíc následující po završení vysokoškolského studia (na rozdíl od ukončení středoškolského studia nebo studia na vyšší odborné škole, kdy doba hájení trvá do 31. srpna). Pozor, den ukončení studia je den, kdy jste složili státní závěrečnou zkoušku, nikoli den promoce, jak se spousta studentů mylně domnívá!

Odkdy si musíte zdravotní pojištění platit sami

Nyní se dostáváme k tomu, co nastane po ukončení školy. Nejjednodušší případ je ten, kdy nastoupíte do konce doby hájení do zaměstnání. Pojistné za vás odvádí zaměstnavatel, a vy se tak nemusíte o nic starat. Za určitých podmínek za vás platí zaměstnavatel i tehdy, pokud pracujete tzv. „na dohodu“!.

Nebo se rozhodnete podnikat a stanete se osobou samostatně výdělečně činnou - OSVČ. Před samotným začátkem podnikání vás čeká vyřizování živnostenského listu a také svůj záměr musíte ohlásit sociálce a zdravotní pojišťovně. V tomto případě si zálohy na zdravotní pojištění hradíte sami. Měsíční záloha musí být zaplacena do 8. dne následujícího měsíce, s tím, že letos činí minimální záloha u OSVČ vykonávající hlavní činnost 1 752 korun (samozřejmě však můžete platit více, pokud chcete). Hlavní činnost znamená, že jde o váš jediný zdroj příjmů. Vedlejší činnost byste pak vykonávali pokud máte ještě jiný zdroj příjmů než tuto podnikatelskou činnost. Automaticky se také považujete za OSVČ na vedlejší činnost jste-li mladší 26 let. V případě vedlejší činnosti není minimální záloha na zdravotní pojištění stanovena, výše zálohy se počítá ze skutečných příjmů.

Další variantou je, že se přihlásíte do evidence uchazečů o zaměstnání úřadu práce, nebo nastane jiná situace, kdy za vás bude zdravotní pojištění platit stát (sem patří i situace kdy pokračujete v dalším studiu).

Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:

-  nezaopatřené děti,
-  poživatelé starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých nebo sirotčích důchodů,
-  na mateřské nebo rodičovské dovolené, respektive pobíráte peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,  
-  uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce,
-  osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, 
-  osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
-  osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší deset let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I,
-  osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Pokud nespadáte do žádné z výše zmíněných kategorií, budete se muset hlásit své zdravotní pojišťovně jakožto osoba bez zdanitelných příjmů a hradit zdravotní pojištění v minimální výši – letos to dělá 1148 korun měsíčně. To samé se týká také studentů, kterým už bylo 26 let.

Jak je to se sociálním pojištěním

Od 1. ledna 2010 se studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol nezapočítává doba studia do doby pojištění potřebné pro důchod a nehodnotí se již ani jako náhradní doba pojištění. Povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení vám však jako studentům či absolventům, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, nevzniká. Pouze se vám toto období nezohlední při pozdějším určování výše starobního důchodu. Pokud však chcete, je možnost si účast na důchodovém pojištění zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Nejnižší dobrovolné pojistné v roce 2014 dělá 1817 korun. 

Protože se už doba studia nepovažuje za dobu účasti na důchodovém pojištění, nevzniká absolventům, kteří se zaevidují na úřadu práce, nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste ale v předešlých dvou letech pracovali v součtu alespoň dvanáct měsíců, máte na podporu v nezaměstnanosti nárok. Její výše je v prvních dvou měsících 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce 50 procent a zbývající jeden měsíc pak 45 procent.

Necháte-li se zaměstnat, odvádí za vás sociální pojištění opět zaměstnavatel, a stejně jako v případě zdravotního pojištění nic neřešíte.

OSVČ si sociální pojištění musí hradit samy. U hlavní činnosti jde letos o minimální zálohu ve výši 1 894 korun. Kdo má podnikání jako vedlejší činnost, platí minimální zálohy pouze tehdy, když příjem z podnikání přesáhne 2,4násobek průměrné mzdy vyhlašované vládou. Konkrétně letos OSVČ na vedlejší činnost v tomto případě zaplatí měsíčně 758 korun.

Placení pojistného při delším pobytu v cizině

Je tu však ještě jedna možnost po ukončení školy, a to delší pobyt v cizině, který spousta absolventů využívá jako příležitost k slušnému přivýdělku a poznání kusu světa. Jak je to s pojištěním pak? Jestli bude váš pobyt za hranicemi kratší než šest měsíců, musíte nadále platit zdravotní pojištění v Česku. Vyvázat se z něj můžete až při pobytu delším než šest měsíců – v takovém případě ale musíte ještě před odjezdem odevzdat zdravotní pojišťovně formulář s prohlášením, že v cizině bude pobývat víc než půl roku, a doložit začátek plateb zdravotního pojištění v zahraničí.