Práce v NGO - co získat v neziskovce?

Právní formy neziskových organizací

Neziskovými organizacemi, v angličtině NGO (Non-Governmental Organization), se rozumí nevládní organizace založené za účelem provozování obecně prospěšné činnosti, případně neziskové činnosti pro soukromý prospěch. Český právní systém definuje čtyři formy neziskových organizací. Těmi jsou: občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, nadace nebo nadační fond a církev nebo náboženská společnost. Nejrozšířenějšími jsou občanská sdružení, podle Českého statistického úřadu jich bylo v roce 2012 až 77 801. Obecně prospěšných společností bylo 2 183 a nadací a nadačních fondů 1 736.

Mzda v neziskovce

Většina neziskovek je závislá na dobrovolnické práci. Větší organizace ale potřebují manažera, účetní a podobně. K tomu vytváří placené pracovní pozice. Je pravda, že nenabízí takové mzdy jako komerční sektor, ale lidé kteří zde pracují jsou motivovaní něčím jiným a k životu jim to stačí. Pro mnoho čerstvých absolventů to může být i dobrý způsob jak získat praxi. Pro manažery jde zase o obrovskou zkušenost, protože se musí naučit úkolovat lidi bez možnosti dodatečných odměn.

Do obecně prospěšné činnosti se stále častěji zapojují lidé, kteří si původně vybrali komerční sektor. Přibývá totiž projektů velkých korporací, kteří skrze své nadační fondy přispívají právě na tento fenomén. Jedním z nich je například Rok jinak, který letos zahájil Vodafone. V rámci tohoto projektu může kdokoliv z komerčního sektoru přejít do libovolné neziskovky aniž by mu klesla mzda. Nadace Vodafone Česká republika mu rozdíl bude celý rok doplácet.

Financování

Byť nejsou NGO zakládány kvůli zisku, přece jen potřebují nějaké příjmy ke svému provozu. Tyto příjmy jdou zajistit dvěma způsoby. Prvním zdrojem jsou evropské, státní a obecní rozpočty, druhým je pak fundraising, tedy získávání darů, sponzoring a pořádání sbírek.

Jednodušší je obvykle získat veřejné peníze. Vytvoříte plán projektu, sestavíte jeho rozpočet a obrátíte se na příslušný úřad. V několika obcích fungují radnice a neziskovky v harmonii a navzájem si vypomáhají. Pro obec je totiž mnohem levnější, když muzea, knihovny nebo udržování obecního majetku obstarají namotivovaní občané. Nevýhodou tohoto financování je ale jeho závislost na politickém cyklu. Nové vedení úřadu či zastupitelstvo může přehodnotit priority a neposkytne svým neziskovkám dostatek peněz.

Tehdy je lepší získávat finance od firem, nebo i jednotlivců. To je ale spojeno s několika obtížemi. Málokdo totiž může, a ještě méně chce, zaplatit celou částku sám a tak je potřeba oslovit větší počet subjektů. Veřejná sbírka je administrativně poměrně náročná. Některé neziskovky se proto zaměřují na darovací smlouvy, které jsou snazší, ale vyžadují více času.

Rozvoj komunit

Možná to bude pro někoho překvapivé, ale občanská soudržnost a budování komunit je u nás rozšířeným a podle statistik stále rostoucím jevem. Oddanost lidí k určitým dobročinným akcím je v některých případech taková, že zesnulí bez příbuzných v závěti ponechají všechen svůj majetek neziskové organizaci. Tato praxe se k nám dostala ze Spojených států a byť se může zdát morbidní, poskytuje lidem útěchu, že jejich celoživotní úspory budou použity k něčemu v co věří a nepropadnou státu.

Neziskovky zasahují do stále více oblastí. Zdaleka už nejde jen o charitativní sbírky. Skrze neziskový projekt byla například vybudována první český soukromý ornitologický park Josefovské louky. Ochota lidí pracovat i bez nároku na odměnu tedy zůstává i v době tímto směrem kritizovaného kapitalismu.

Budoucnost neziskovek

Od příštího roku vyjde v platnost nový zákoník práce, který podstatně změní pravidla fungování tohoto sektoru. Některé právní formy zaniknou a přibudou nové. Už teď se ale ozývají zastupitelstva, že své dlouholeté dobrovolníky nenechají na holičkách. Trendem marketingu je sponzorovat dobročinné akce a podporovat komunitní rozvoj. Peníze tedy budou, potřeba je jen najít dostatek těch správných lidí.