Výšky a pády studentského jídelníčku

Dá se nakupovat jídlo, které je dobré, má určitou výživovou hodnotu a nemusí být drahé. Například, co se ovoce a zeleniny týče, dá se snadno obstarat na farmářských trzích. Kvalita je celkem srovnatelná s bio výrobky a cena se rapidně liší. Samozřejmě zde najdeme i spoustu dalších pochutin, které lze zde pořídit, jako například sýry, vajíčka, a podobně.

Ideální studentský jídelníček by se měl sestávat z kvalitní a výživné snídaně. Je prakticky jedno, jestli si dáte vejce se slaninou, nebo celozrnný chléb s máslem a se sýrem. Hlavní je, aby měl člověk po ránu energii, která mu vydrží minimálně do dopolední svačinky. Ta samozřejmě může být kousek ovoce, nebo zeleniny, popřípadě nějaké musli tyčinky.

Oběd. Oběd by nikdo neměl vynechávat. Ať už jste student, či pracující, oběd prostě musí být. Českou klasiku, jako je svíčková, segedín a podobné těžké omáčky nelze jíst každý den, ale jako občasná neřest také nemůže uškodit. Opět se hodí nějaká lehká svačinka mezi obědem a večeří.

A přichází večeře. Spousta lidí se mylně domnívá, že po šesté hodině večerní už se nemá jíst. Proto třeba i lidé vynechávají večeři a nejedí vůbec. To na naše trávení nepůsobí dobře a vznikají tak žaludeční vředy. Nicméně poslední jídlo člověk může minimálně dvě hodiny před tím, než půjde spát. Takže ideální jídelníček je minimálně o čtyřech až pěti jídlech denně, nejlépe v pravidelných intervalech.

Jak to ale bývá doopravdy?

Zná to každý z nás. Ráno vstaneme později, jednoduše zaspíme a prostě se už nestihneme nasnídat doma, v klidu. Místo toho si po cestě do školy koupíme nějaké pečivo, nebo hůř, i nějaké uzeniny. A to se konzumuje cestou, při stresu, jestli teda přijdeme pozdě, nebo tu ranní přednášku ještě stihneme. O obědě ani nemluvím, stačí dvě přednášky za sebou a v břiše vám hraje celý symfonický orchestr. A kdo je večer schopný ještě vařit nějakou večeři, když přijde domů, když musí jít po škole alespoň na pár hodin do práce. Známe to každý. Prostě a jednoduše přijdeme domů a vytáhneme z ledničky, co je nejblíž a o další už se nestaráme.

Jak vypadá takový typický týdenní studentský nákup?

Popravdě se to nedá příliš zobecňovat. Někdo se striktně drží svého stravovacího řádu. Někdo naopak (ve více případech) nehledí na kategorickém dodržování správného stravování a prostě nakupuje jídlo až opravdu v nejvyšší nouzi a ve smrtelném stavu ledničky. Nicméně takový týdenní nákup není žádná sranda. Copak já vím, co budu jíst v pátek večer, když je neděle? Takže, nakoupím si samozřejmě ty základní potraviny, které musí být zaručeně v každé ledničce. To znamená, něco k snídani, nějaká ta zelenina a ovoce, aby se neřeklo a také maso. A o rychlou večeři je postaráno.

Dále to chce těstoviny. Jsou hned uvařené, a aby měly nějakou chuť, může se k nim přihodit prakticky cokoliv. Ať už to jsou jednoduché omáčky z rajčatového protlaku, nebo jen tak s olivovým olejem, rajčaty a bazalkou. No a potom také nějaké ty dobroty, jen tak k posezení u televize, jako jsou brambůrky, slané tyčinky a podobné hlad zahánějící chuťovky. To jsou více méně týdenní nákupy.


Když už ale nejsou ty peníze na nějaké normální jídlo a každou hodinu kontrolujeme stav účtu, jestli tam náhodou nepřišla ta očekávaná výplata, jsou už to krajní meze, kdy vymýšlíme až zabijácké kombinace. Jako když najdete poslední sklenici zavařených okurek a k tomu máte pouze máslo. Takže je z toho vynikající okurková pomazánka. Ale co k tomu, když máte akorát poslední pytlíček chipsů Bohemia? Renovace v české kuchyni. Můžete si nechat patentovat vynikající nachos alá republika Checa.

Nebo když v lednici opravdu nenajdete nic jiného, než to proradné máslo a světlo, pár brambor Vám zapůjčí snad každý soused. Hold vydatná večeře, ale hlady alespoň neumřete. Ovšem dají se najít i další lákavé kombinace, jako jsou staré párky s vajíčkem, nebo týden starý chleba s kečupem. Opravdu z některých výtvorů studentů by si měl vzít příklad i Jirka Babica. Na takové recepty člověk jen tak nenarazí.