HomeMagazín Workoholismus aneb jak za práci nepoložit život

Workoholismus aneb jak za práci nepoložit život

| 14.02.2020 | Mgr. Tomáš Barták
Hranice mezi pílí a závislostí je poměrně tenká. Pokud se za tuto hranici dostaneme, může to znamenat značná rizika.

"Bez práce nejsou koláče."

Známé české přísloví si zachovává univerzální platnost. V dnešní době je ovšem nutné pojímat práci v poněkud širších souvislostech.

Dnes práce představuje mnohem více než jen ekonomický příjem. Jde také o sebeprosazení, osobní rozvoj, motivaci a pocit potřebnosti.

V minulosti šlo v drtivé většině o získání finančních prostředků (pomyslných koláčů) pro uživení rodiny. Zaměstnavatelé se nestarali o své zaměstnance a pracovní podmínky byly nedostatečné.

Ovšem dnešní doba spolu se svými technologickými vymoženostmi umožňuje lidem získat práci, která je v ideálním případě baví, do které chodí s nadšením a pro kterou jsou ochotni obětovat i svůj volný čas (viz hnutí Svoboda v práci).

Druhá strana mince

Práce má ovšem i svoji stinnou stránku, která nás může zasáhnout a poznamenat v negativním slova smyslu - workoholismus. Práce se pro nás stane natolik důležitá, že jÍ věnujeme většinu svého času, na úkor čehož ztratíme přátele, rodinu a v nejhorším případě i své zdraví.

Práce pro nás v určitém smyslu může představovat hrozbu a to tehdy, když se na ní staneme závislými.

Původ a definice pojmu

Pojem workoholismus je složen z anglického slova „work = práce“ a zbylá část je odvozena od slova „alkoholismus“. Volně přeleženo jde tedy o „alkoholismus práce“. Jsme natolik opilí prací, že se na ní stáváme závislými.

Pojem workoholik poprvé použil americký psycholog W. Oates v roce 1971 v publikaci „Confession of workaholic“. Podle Oatese je workoholikem ten, jehož potřeba po práci se stala nekontrolovatelnou a může vážně ohrožovat jeho zdraví, osobní život, mezilidské vztahy a celkové společenské chování jedince.

Workoholismus se dnes už považuje za závislostní chování, které zanechává negativní následky nejen na jedinci, jeho okolí, ale také na celé společnosti.

Obecná definice obsažena ve Velkém lékařském slovníku vysvětluje workoholismus jako:

Chorobnou závislost na práci a výkonu. V myšlení jednání jedince převažuje orientace na práci při současném omezení jiných zájmů a aktivit.

Důsledkem je společenská izolace, stavy psychického i fyzického vyčerpání, časté jsou psychosomatické obtíže. Není vzácná kombinace se závislostí na lécích, nikotinu nebo alkoholu, častá je zvýšená konzumace různých stimulačních látek zejména kofeinu.

Přináší-li pracovní úsilí společenský úspěch, zůstává podstata stavu dlouho skrytá a diagnóza je obtížná.“


Přestože většina odborníků považuje workoholismus za negativní jev, v posledních letech se vědci tento fenomén snaží chápat jako součást 21. století či dokonce typ životního stylu.

Často dochází k nesprávným interpretacím daného pojmu, který je popisován jako tzv. pozitivní závislost.

"Závislost na práci je něco, co si jen málo kdo z nás dovede představit. Vždyť mít chuť do práce je vysloveně pozitivní vlastnost. Proto je někdy těžké najít hranice mezi pílí a závislostí, která s sebou nese značná rizika.“

Rysy workoholismu

Existují určité společné rysy, na základě kterých můžeme diagnostikovat, zdali dotyčný trpí závislostí na práci. V zásadě můžeme tyto rysy rozdělit do dvou velkých skupin.

  • Fyzické potíže - lidé závislí na práci mají časté bolesti hlavy, trpí nespavostí, také se u nich mohou projevit žaludeční problémy, poruchy trávení, impotence nebo menstruační problémy, v horších případech i srdeční onemocnění. Imunitní systém je oslaben, protože člověk dostatečně neodpočívá a neustále se přepíná. Také často kouří, pije alkohol a bere léky. Pokud má nějaké menší zdravotní potíže, ignoruje je a lékařskou pomoc odmítá. Fakt že má problém, si uvědomí až při opravdu závažných zdravotních problémech, v případě kdy jim jde o život – infarkt, mrtvice…

 

  • Psychické potíže - lidé závislí na práci trpí úzkostí a častými depresemi, často se jim střídají nálady a dochází k neoprávněným výbuchům hněvu. Nedokážou se soustředit a už vůbec ne odpočívat. Pracují pod neustálým stresem a jsou perfekcionisti, proto u nich často dochází k psychickému i fyzickému vyčerpání.


Workoholik není ten, kdo pracuje víc než ostatní. Workoholik nedokáže odpočívat – má problém si od práce oddechnout, nemyslet na ni.

Práce sice šlechtí, ale stejně jako ve všem platí, že je třeba dávkovat ji s mírou. Hranice mezi pracovním zápalem a závislostí na práci může být opravdu tenká.

Závislost na práci může být závislostí se vším všudy – tedy s abstinenčními příznaky, nutností odborné pomoci i rizikem velmi závažných problémů a komplikací.

Může to být těžké, ale vždy je třeba si uvědomit, jestli nám stojí život v zajetí práce za rizika, která s sebou přináší.

„Pracujeme-li naprosto cílevědomě osm hodin denně, můžeme to dotáhnout až na vedoucího a pracovat pak čtrnáct hodin denně.“
Robert Frost

 

 
Zdroj: Velký lékařský slovník, Psychologie Dnes 10/2000

Autor článku

Mgr. Tomáš Barták

Jsem absolventem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Snažím se nacházet lásku a moudrost v každé situaci, která přede mnou vyvstává. Mým životním posláním je poznání, vnímání krásy a vztah k sobě samému i druhým lidem. Rád trávím čas se svými přáteli, miluju sport, přírodu a dobrodružství.

Podobné články v magazínu

Jak úspěšně zvládat stres

22.04.2021 |

Stres - jedno z nejčastěji skloňovaných slov dnešní... Více zde

Introverti, levá nebo pravá?

30.11.2020 |

V pokračování článku o introvertních typech a jejich... Více zde

Introverti, umíte se prodat?

26.10.2020 |

Introverti musí každý den bojovat sami se sebou... Více zde

Registrovaný uživatel se dozví o každém novém článku. Zaregistrujte se