Minule jsme si řekli, jak si stanovit cíl. Teď nás čeká další úskalí, které je tentokrát na dlouhou trať. Abychom něco dokázali, musíme si cíl udržet. Čemu se vyvarovat, jak si pomoci a
jak přemýšlet, jsme pro vás shrnuli
zde.
Když já nevím...a samotnému se mi nechce...
První chyba je malé sebevědomí. V
momentě, kdy o
sobě pochybujeme, působíme stejně i
na své okolí. Pokud si nejsme jistí svou cestou, ztratili jsme spoustu času bezvýsledným hledáním. Nikdo nepřijme do práce někoho, kdo přesně neví, jestli místo chce. Co když chce něco jiného a
brzy uteče? Naskytne-li se příležitost, musíme všechny přesvědčit, že ji opravdu chceme. Tím stoupají šance ji získat.
Když už se vydáme na cestu, je důležité si uvědomit, že na ní nikdy nejsme sami. Začneme se pohybovat v
prostředí, kde jsou zaručeně lidé se stejnými zájmy, možná i
cíli. Můžou se zdát být konkurencí, která mnohdy funguje jako pohonný motor jít kupředu. Ale také mohou naši cestu zjednodušit dobrými radami a
postřehy. Navíc každý někdy propadá nechuti pokračovat a
v
takové situaci je dobré mít někoho, kdo dodá elán.
Co tu vlastně dělám?
Jsou dny, kdy si člověk říká, proč se na tuhle cestu dal. Všechny povinnosti mu lezou krkem a
on ve svém zoufalství a
vyčerpanosti už neví, proč by měl dál pokračovat. Všichni víme, že bezútěšné dny sem tam přicházejí. Proto je dobré mít sepsané své motivace a
důvody, které vás k
vaší cestě vedly. Pak už jenom sáhnete a
přečtete si, proč je vaše cesta ta nejlepší.
Každý životní boj je poznamenaný menšími či většími bitvami. Utržená zranění můžou nejednou zviklat naše rozhodnutí a
přesvědčení. Všichni musí vědět, že jejich cesta se netýká nikoho jiného a
žádného jiného života. Pokud jste si tedy opravdu jistí, že zvolený cíl je opravdu váš vytoužený, nenechte si do ničeho mluvit okolím.
Vnitřní motivace, o tu se musíme starat
Udržet se na cestě má problém většina populace. V
dnešní době však už existují i
různé kurzy, které pomáhají lidem udržet si vnitřní motivaci. Jejich metoda se soustředí hlavně na to, aby si klienti zvykli mít své cíle pořád na očích. Ne nadarmo vzniklo staré pravdivé přísloví „sejde z
očí, sejde z mysli".
Zmínili jsme pojem vnitřní motivace. Co to je? Dalo by se říci, že na něm stojí a
padá celý náš článek. A
nejen ten. Podle odborné definice je vnitřní motivace „emoční prožitek, který slouží jako signál určité potřeby, jako prostředek hodnocení aktuálního stavu či situace, a
stimuluje jednání, zaměřené na její uspokojení".
Inu, nemáme-li vnitřní motivaci, nemáme co uspokojovat. Nemáme-li co uspokojovat, nechceme nic dělat. A
nechceme-li nic dělat, většinou nic neděláme, nebo, při nejmenším, s
každou činností brzy skončíme. Bez takové vnitřní motivace by nevznikl ani náš článek.
První díl článku Životní cíle - jak si stanovit ten svůj I. si můžete přečíst
zde.