Zužitkujte svůj volný čas dobrovolnictvím

Cítíte jako absolventi strach, že neobstojíte při konkurenci, s níž se na pohovorech setkáte? Studujete a při tom nemáte prostor, kde vědomosti rovnou uplatňovat v praxi? Jak zmiňuje jedna z dobrovolnic projektu Dobrovolníci v rodinách (organizuje Diakonie ČCE – SKP): „ Ve škole se každým dnem dovídáme velké množství informací a myslím, že by byla škoda si je nechávat jen pro sebe. Myslím také, že by se mi studovalo s větším nadšením, kdybych mohla své vědomosti nějak zužitkovat." 
Dobrovolnictví není příležitostí pouze pro absolventy či studenty, ale nabízí možnost pro seberealizaci všech osob bez rozdílu, což ukazuje i webový portál umsemumtam.cz, kde může kdokoliv nabízet i poptávat odbornou dobrovolnickou práci (grafika, IT, poradenství apod.). Dobrovolnictví je v současné době jednou z oblastí, kde se každý člověk může aktivně podílet na změnách ve svém nejbližším okolí, což je jedním z kamenů tvorby občanské společnosti.

V ČR existuje mnoho možností dobrovolnictví v různých oblastech jako je sport, kultura, životní prostředí, sociální služby apod., které umožňují uplatnění s různou mírou intenzity – jednorázové, příležitostné a dlouhodobé. Příkladem jednorázových akcí může být např. konference, jarmark apod. Příležitostná spolupráce znamená zapojit se do dění v organizaci při pobytech pro rodiče s dětmi, které se konají s určitou intenzitou (např. 4 x ročně).
Pro příklad dlouhodobé spolupráce uvádím dobrovolnický projekt Dobrovolníci v rodinách. Dobrovolníkovi se zde naskytne ojedinělá příležitost navázat kontakt s dítětem z rodiny vypořádávající se s obtížnou životní situaci.
Dobrovolník se stává „parťákem“ dítěte při domácí přípravě do školy, ale i průvodcem labyrintem života, k čemuž je klíčové navázat pozitivní emocionální vztah s dítětem. Z tohoto důvodu je spolupráce určena minimální délkou šesti měsíců s intenzitou schůzek alespoň 1 x týdně. Kvůli specifičnosti projektu, který probíhá přímo v rodinách, je věkově omezen limit dobrovolníka na 18 let. Vzhledem k náročnosti komunikace s různými sociálními skupinami je dobrovolník před začátkem i v průběhu spolupráce podporován ve svém rozvoji supervizemi i vzdělávacími akcemi zejména v oblastech komunikace, motivace i udržování hranic. Někdy může být dobrovolnictví i opravdu intenzivní trénink asertivity.

Dobrovolnictví můžeme vnímat podle Tošnera jako „přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušenosti a dovedností a obohacením v mezilidských vztazích“. Svět nezměníme, ale jak říká jedna z dobrovolnic projektu Dobrovolníci v rodinách: „Možná můžeme změnit alespoň jeden život a za to to přeci stojí“.